pokorny(at)infoplus.cz

Vyhledávání

Životopis

Narodil jsem se přesně dva roky poté, co zástupci zemí Evropského společenství podepsali Jednotný evropský pakt, který určoval, že mezi státy byly od roku 1993 zrušeny hranice a byl zřízen jednotný trh. Mám jednu sestru, která je o pět let mladší. Bydlím v Chotěboři v kraji Vysočina.

Jsem věřící (Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Krucemburku), kde také s pomocí Boží zastávám funkci náhradníka ve staršovstvu. Od narození mám dětskou mozkovou obrnu. Během dětství jsem podstoupil několik operací.

Mezi mé koníčky patří práce s počítačem, tvorba webových stránek - (více o tom, jaké projekty jsem zatím vytvořil... zde), ozvučování a dj-ing, fotografování, nové technologie...

Jsem držitelem evropsky uznávaného certifikátu ECDL Start v počítačové gramotnosti.

V letech 1995 - 2004 studuji na Základní škole Smetanova v Chotěboři. Jelikož to mám do školy kousek, ve školní jídelně se nestravuji a o polední přestávce docházím na obědy domů. Moje třídní učitelky na prvním i druhém stupni jsou velice hodné. Aby mohla být moje školní taška co možná nejlehčí, dostávám všechny učebnice dvakrát. Z jedné se učím doma a druhou nechávám v kmenové třídě. Moje studijní výsledky byly průměrné. Třídní kolektiv je také super. Občas se scházíme...

Pro udržení kondice jezdím na tříkolce. Asi v osmi letech začínám trénovat jízdu na normálním kole. Začátky jsou velmi těžké (nespočet odřenin a rozbitých kolen). To mne však neodradilo znovu a znovu usedat do sedla. Ze začátku jsem jezdil s odmontovanými pedály z kopce, později jsme s tátou kolo vybavili zadní jistící tyčí a rodiče se mnou běhali a chvílemi mne přidržovali. Po dvou letech tréninku se dostavuje očekávaný výsledek a koordinaci pohybu při jízdě na kole zvládám.

Prakticky během celé základky zpívám v pěveckém sboru Motýlek. Měli jsme mnoho vystoupení a zúčastnili jsme se velkého množství festivalů jako například Lomnického hudebního jara... O letních prázdninách jsme jezdívali na chatu do Krkonoš. Bohužel, kvůli mé změně hlasu spojené s věkem jsem ze sboru odešel. Muzikální duch ve mě ale zůstal. Časem bych se chtěl ke zpěvu opět vrátit.

V osmé třídě jsem odjel na dvouměsíční pobyt na Dětskou léčebnu Vesna do Janských Lázní, kde jsem se dozvěděl o svém dalším studijním působišti. Prvního září 2004 jsem začal studovat na Obchodní akademii pro tělesně postižené v Janských Lázních. Po jednom roce na obchodní škole následoval přestup na pětiletý obor OA, kde jsem v květnu roku 2010 odmaturoval. Studium na této škole pro mne bylo důležitým životním milníkem, protože jsem zde poznal spoustu skvělých lidí, zúčastnil se mnoha kulturních a společenských akcí... Mými oblíbenými předměty byly český jazyk, informatika..., tím méně oblíbeným bylo účetnictví. Ve volném čase jsem jezdil na spiningovém kole, hrál pink-pong, závodně závěsný kuželník, fotil a rozšiřoval si znalosti v oblasti výpočetní techniky a tvorby webových stránek.

Své znalosti z oboru tvorby www stránek jsem využil i při zakládání a provozu portálu Školních novin OA Janské Lázně, který jsme založili s vychovatelem Petrem Alinou v průběhu roku 2008. Do konce studia jsem zde zastával funkci šéfredaktora. Nyní jsem externím přispěvatelem. Školní noviny volně navazují na tištěný měsíčník „Poprask", jehož historie sahá až do minulého století (rok 1998). Současná redakce žije žhavou současností: papír nahradil textový editor, články doplňují digitální fotografie. Diskutujeme pomocí elektronické pošty. Všechny tyto „vymoženosti moderní doby" nesmírně ulehčují a urychlují redaktorům práci. Školní noviny jsou ale organismem živým a neustále se rozšiřujícím nejen co do počtu přímých spolupracovníků, ale i do dalších obzorů.

S touto školou jsem se díky kamarádskému přístupu všech studentů, učitelů, vychovatelů a ostatního personálu sžil natolik, že je vnímám jako svojí "velkou" rodinu a velice těžce se mi odcházelo.

Ve školním roce 2010/2011 jsem navštěvoval jednoleté pomaturitní denní studium angličtiny na Soukromé škole jazyků v Chrudimi. Po absoluování tohoto studia jsem obdržel certifikát. V průběhu tohoto studia jsem byl ubytován na internátě Střední a vyšší odborné školy zemědělské v Chrudimi, kde jsem ve chvílích volna navštěvoval například diskuzní a pěvecký kroužek Klubíčko. V tomto kroužku jsme diskutovali o aktuálních tématech a během roku připravili vánoční a předprázdninový koncert pro studenty.

Od 1. července do konce roku 2011 jsem pracoval z domova jako obchodní referent kraje Vysočina pro Chráněnou dílnu v Sušici. Od 1. září 2015 pracuji jako pokladní na zimním stadionu v Chotěboři a od ledna 2016 také jako IT správce v Knihovně Ignáta Herrmanna a Informačním centru v Chotěboři.

V roce 2018 jsem s velikou radostí přijal nabídku stát se zvukařem a osvětlovačem ochotnického Divadélka DIK Chotěboř.

V červnu roku 2021 z pozice IT správce odcházím, v kině probíhá přístavba zazemí pro učinkující, propuká covid, kultura (a nejen ta) je tak na nějaký čas úplně "vypnuta"... Od dubna roku 2022 pracuji jako promítač v kině (do dokončení přístavby kina dočasně promítáno v podkroví knihovny), od července roku 2022 se pak promítání vrací "zpět" do kina. S drobnou pauzou jsem se tedy z pozice "IT správce" na "promítače" přesunul "střediskově", zaměstnavatel zůstal stejný. :) A jsem za to moc rád.

Poděkování:

rodičům, sestře Lucce a všem příbuzným a známým
bratrům a sestrám Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Krucemburku
učitelům, vychovatelům a ostatnímu personálu OA Olgy Havlové v Janských Lázních
Chráněné dílně v Sušici
městu Chotěboř
Josefovi Hospodkovi, Vlastovi Ježkovi a všem zaměstnancům Cekusu Chotěboř (včetně všech středisek)
Pavlovi Ningerovi, Patrikovi Dvořákovi a všem zaměstnancům Technické a lesní správy Chotěboř (včetně všech středisek)
Janě a Václavovi Chalupovým a všem okolo ochotnického Divadélka DIK Chotěboř